Odvozování přídavných jmen
Přídavná jména. I tento slovní druh nás mnohdy dokáže potrápit svými pěkně vypečenými "špeky". I když jsem o nich napsala už dříve článek s názvem Přídavná jména označující barvy a taky článek Když se nám pletou koncovky -ovi a -ovy a do třetice všeho dobrého ještě článek Zapeklité dvojice přídavných jmen aneb makačka na bednu, stále nám zbývá pár pořádných porcí chytáků.
Jednou z nich jsou přípony -ský, -ští, -cký a -čtí. (Už teď jste v pasti a nevíte, k čemu že je to vlastně dobré?) Neobejdeme se bez nich, když potřebujeme odvodit přídavné jméno od místního názvu, přesněji od zeměpisného jména (např. Kroměříž-kroměřížský-kroměřížští, Hradec-hradecký-hradečtí).
Zrovinka výše uvedená přídavná jména patří k těm jednodušším. (Přeci vás nevylekám hned na začátku, že?) Pak vás ale mohou zaskočit komplikovanější příklady. A vy jen usilovně přemýšlíte, jakým jiným slůvkem byste z té šlamastyky vybruslili. (No, popravdě - nevybruslíte z toho ani kdybyste byli mistři světa.) Ale jedno řešení pro vás přece jen mám. Stačí si teď a tady přečíst několik pravidel, která fungují.
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE S
Např. Tunis, Brandýs - tuniský/tuniští, brandýský/brandýští
Jak na to? Odtrhneme ono S a namísto něj přidáme příponu -SKÝ/ŠTÍ.
Nesmí se vám tu potkat dvě S. Na nesprávný tvar tunisský jednou provždy zapomeňte!
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE C
Např. Olomouc, Ivanovice, Žatec - olomoucký/olomoučtí, ivanovický/ivanovičtí, žatecký/žatečtí
Asi už tušíte, jak na to. Odtrhneme ono C a namísto něj přidáme příponu -CKÝ/-ČTÍ.
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE K
Např. Španělsko, Písek - španělský/španělští, písecký/písečtí
(Proč Písek - písecký? Protože byste si při výslovnosti zamotali jazyk, mění se k v písmeno c.)
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Z
Např. Francouz - francouzský/francouzští
Tady pro změnu nic neodtrháváme. Naopak. Ke slovu jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Ž
Např. Kroměříž - kroměřížský/kroměřížští
Á, došlo na příklad z úvodu článku. Tady to půjde ráz na ráz. Nic od slova neodtrháváme, jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Š
Např. Dobříš - dobříšský/dobříšští
Stejná písnička. Jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.
POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Č
Např. Třebíč - třebíčský/třebíčští
Opravdu to mám psát ještě jednou? Dobrá, jistota je jistota. Jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.
POZOR NA SLOVA, VE KTERÝCH JE POSLEDNÍ SOUHLÁSKOU G, H NEBO CH
Např. Riga - rižský/rižští (POZOR na G, které se změní v Ž).
Např. Praha, Zbiroh - pražský/pražští, zbirožský/zbirožští
(POZOR na H, které se také změní v Ž).
Např. Curych - curyšský/curyšští (POZOR na CH, které se změní v Š).
VYBRANÉ CHYTÁČKY
Týn nad Vltavou - vltavotýnský - vltavotýnští
Kostelec nad Ohří - oherskokostelecký - oherskokostelečtí
Kostelec nad Černými lesy - černokostelecký - černokostelečtí
Ústí nad Labem - labskoústecký - labskoústeční
Hradec Králové - královéhradecký -královéhradečtí
(Při tvoření přídavného jména došlo k obrácení složek a ještě navíc k vypuštění předložky.)
Čech - český - čeští
Adršpach - adršpašský - adršpašští
Vyšší Brod - vyšebrodský - vyšebrodští
Pokud jste si všimli, že přídavná jména odvozená od názvů míst píšeme malým písmenem, pak jste si všimli moc dobře.