Upevnění - podmět, přísudek, předmět a přívlastek
Pojďme si vysvětlit, co je to základní skladební dvojice a jaké větné členy zahrnuje. Teorii proložíme praktickými ukázkami a na konci už budeme vědět, jak se tvoří pravopisná česká věta.
Co je to základní skladební dvojice?
Skladební dvojice, jinak také syntagma, je dvojice větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislostí. Základem této dvojice - věty je podmět a přísudek. Pokud jde o holou větu, je tvořena nerozvitým podmětem a holým přísudkem.
Hledáme ve větě základní skladební dvojice
Ve větě je podmět = podstatné jméno či zájmeno v 1. pádu a přísudek = sloveso v určitém tvaru. Tato dvojice na sebe však váže další větné členy a větví se. Podmět a přísudek je však základním kamenem, ze kterého se může věta rozšiřovat.
Co určuje podobu přísudku?
Vždy je to podmět, který udává přísudku správnou osobu, rod i číslo. Poznat správně podmět a přísudek je zásadní i pro spravný pravopis, mluvíme o shodě přísudku s podmětem. Každá věta v českém jazyce má jen jednu základní skladební dvojici. Uveďme si příklady, ve kterých uvidíme, že podmět udává tvar přísudku:
psi - štěkali
očka - mrkala,
kočka - mňoukala,
ty - děláš,
oni - píší.
Poznáváme podmět a přísudek
Pokud hledáme podmět, hledejme podstatné jméno vždy v prvním pádě. Na to se ptáme: Kdo, co? Takže si zkusme najít podmět v následující větě:
Ztracený pes hledal marně svůj domov.
Kdo, co hledal marně svůj domov? Pes = podmět.
Podmět máme, tak si pojďme určit přísudek, který vyjadřuje, co dělá podmět. Co dělá pes? Hledá.
Přísudkem je tedy sloveso hledá.Větu tedy můžeme označit takto:
Ztracený pes hledal marně svůj domov.
V následujících příkladech jsme pro vás zvýraznili tučně podmět a přísudek, abyste si vyzkoušeli určování v praxi.
Zpocený Petr zaběhl maraton velmi úspěšně.
Moje maminka peče ty nejlepší buchty.
Kamarádky měly nové a květinové šaty.
Naše kočka nesnáší drbání na tlapkách.
Předmět je další z větných členů, který je potřeba znát. Jedná se o rozvíjející větný člen (rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek).
Co je předmět?
Předmět (latinsky objekt) je řazen mezi rozvíjející větné členy (společně s přívlastkem, příslovečným určením a doplňkem). To znamená, že blíže rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek.
Předmět zpravidla vyjadřuje:
- osobu, zvíře nebo věc, které děj zasahuje (někomu se něco děje); např. Podej mi tužku.)
- osobu, zvíře nebo věc, kterých se sdělení týká; např. podobný sestře
Jak předmět poznáme?
Předmět vždy poznáme bezpečně tak, že se správně zeptáme. Na předmět se vždy ptáme všemi pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (v 1. pádě se vždy vyskytuje pouze podmět).
Podej mi tužku.
- Otázka: Podej komu?, čemu? (3. pád)
- Odpověď: mi
Podej mi tužku.
- Otázka: Podej mi koho? Co? (4. pád)
- Odpověď: tužku
Předmět není vázán na jeden konkrétní slovní druh, takže není možné tento větný člen automaticky určit, aniž bychom se zeptali pádovou otázkou.
Předmět může být vyjádřen následujícími slovními druhy:
- podstatným jménem (hodit oštěpem, podělit se o koláč, poděkovat sousedovi),
- zájmenem (vrať mi to, dej to na místo, poslouchej nás),
- infinitivem (naučili se hospodařit, uměl už mluvit).
Přívlastek je další z rozvíjejících větných členů, se kterými se ve škole (ale i životě) setkáte. V tomto článku se pokusíme shrnout základní informace o přívlastku.
Co je přívlastek?
Přívlastek (latinsky atribut) patří mezi rozvíjející větné členy (společně s předmětem, příslovečným určením a doplňkem). Znamená to tedy, že dále rozvíjí základní větné členy: podmět a přísudek.
Přívlastek zpravidla: blíže určuje, omezuje nebo zpřesňuje význam podstatného jména; např. teplá voda, v tomto utkání, dlouhá procházka, nejjižnější místo.)
Jak přívlastek poznáme?
Stejně jako u dalších větných členů, i zde je nutné se umět správně zeptat. Na přívlastek se vždycky ptáme otázkou: Jaký? (případně: Který? Čí?)
horké maliny
- Otázka: Jaké maliny?
- Odpověď: Horké.
Dále přívlastek poznáme tak, že vždy rozvíjí pouze podstatné jméno. Pokud je rozvíjeno podstatné jméno, s největší pravděpodobností bude rozvíjeno právě přívlastkem. Přívlastek může být vyjádřen různými slovními druhy a nelze si jej spojovat pouze s jedním. Přívlastek bývá vyjádřen:
- Podstatným jménem (lov ryb, krása zimy).
- Přídavným jménem (zimní krása, horké maliny, obětavý Petr, dětská četba).
- Zájmenem (moje tričko, naše kuchyně).
- Číslovkou (dva žáci, osmé poschodí).
- Infinitivem (touha zvítězit, moc rozhodovat).
Přívlastek shodný a neshodný
Podle dalších kritérií může rozlišit dva druhy přívlastků: přívlastek shodný a neshodný.
a) Přívlastek shodný
Přívlastek, který se s podstatným jménem shoduje v rodě, čísle a pádě.
nová učebnice: nová - rod ženský, pád 1., číslo jednotné / učebnice - rod ženský, pád 1., číslo jednotné
- Bývá vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.
- Zpravidla stojí PŘED podstatným jménem, které rozvíjí.
- Např.: nová učebnice, náš dům, první zákazník.
b) Přívlastek neshodný
Přívlastek, který se neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle, pádě.
lov ryb: lov - rod mužský neživotný, pád 1., číslo jednotné / ryb - rod ženský, pád 2., číslo množné
- Bývá vyjádřen nejčastěji podstatným jménem (hlavně ve 2. pádě).
Zpravidla stojí ZA podstatným jménem, které rozvíjí.
Např.: přítel z Ostravy, cesta lesem, dar lásky.
Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Stejně jako ostatní větné členy, i přívlastek může být holý, rozvitý či několikanásobný. U přívlastku je navíc nutné rozlišovat, zda se jedná o přívlastek několikanásobný nebo postupně rozvíjející. Tento rozdíl hraje roli nejen při správném rozboru věty a určování větných členů, ale i při psaní čárek.
a) Přívlastek několikanásobný
Označuje několik spojených přívlastků, které jsou si významově blízké.
- Nejčastěji přídavná jména.
- Pořadí členů je možné libovolně měnit.
- Jsou odděleny čárkou nebo spojkou souřadicí (např. spojka a).
např.: vysoké a nízké domy (členy lze zaměnit, aniž by se pozměnil význam: nízké a vysoké domy); modré, zelené a červené pastelky
b) Přívlastek postupně rozvíjející
Přívlastek je rozvíjen postupně: konkrétní podstatné jméno je nejprve rozvíjeno jedním přívlastkem, celé toto spojení je poté rozvito přívlastkem dalším.
- Přídavné jméno, zájmeno, číslovka.
- Pořadí členů není možné libovolně měnit, pořadí má nějaký význam
- Neoddělují se čárkou.
např.: nejznámější současný zpěvák, levná letecká doprava, chráněná krajinná oblast
Procvičování - každý den udělejte něco, ať vám vydrží limit.
https://www.umimecesky.cz/rozbory-podmet-prisudek-1-uroven/730
https://www.umimecesky.cz/rozbory-privlastek-shodny-1-uroven/1997
https://www.eductify.com/testapp/?appId=2&appLng=cs&qs=G-bj4