Upevnění - podmět, přísudek, předmět a přívlastek

29.03.2021

Pojďme si vysvětlit, co je to základní skladební dvojice a jaké větné členy zahrnuje. Teorii proložíme praktickými ukázkami a na konci už budeme vědět, jak se tvoří pravopisná česká věta.

Co je to základní skladební dvojice?

Skladební dvojice, jinak také syntagma, je dvojice větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislostí. Základem této dvojice - věty je podmět a přísudek. Pokud jde o holou větu, je tvořena nerozvitým podmětem a holým přísudkem.

Hledáme ve větě základní skladební dvojice

Ve větě je podmět = podstatné jméno či zájmeno v 1. pádu a přísudek = sloveso v určitém tvaru. Tato dvojice na sebe však váže další větné členy a větví se. Podmět a přísudek je však základním kamenem, ze kterého se může věta rozšiřovat.

Co určuje podobu přísudku?

Vždy je to podmět, který udává přísudku správnou osobu, rod i číslo. Poznat správně podmět a přísudek je zásadní i pro spravný pravopis, mluvíme o shodě přísudku s podmětem. Každá věta v českém jazyce má jen jednu základní skladební dvojici. Uveďme si příklady, ve kterých uvidíme, že podmět udává tvar přísudku:

psi - štěkali
očka - mrkala,
kočka - mňoukala,
ty - děláš,
oni - píší.

Poznáváme podmět a přísudek

Pokud hledáme podmět, hledejme podstatné jméno vždy v prvním pádě. Na to se ptáme: Kdo, co? Takže si zkusme najít podmět v následující větě:

Ztracený pes hledal marně svůj domov.

Kdo, co hledal marně svůj domov? Pes = podmět.
Podmět máme, tak si pojďme určit přísudek, který vyjadřuje, co dělá podmět. Co dělá pes? Hledá.
Přísudkem je tedy sloveso hledá.

Větu tedy můžeme označit takto:

Ztracený pes hledal marně svůj domov.

V následujících příkladech jsme pro vás zvýraznili tučně podmět a přísudek, abyste si vyzkoušeli určování v praxi.

Zpocený Petr zaběhl maraton velmi úspěšně.
Moje maminka peče ty nejlepší buchty.
Kamarádky měly nové a květinové šaty.
Naše kočka nesnáší drbání na tlapkách.


Předmět je další z větných členů, který je potřeba znát. Jedná se o rozvíjející větný člen (rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek).

Co je předmět?

Předmět (latinsky objekt) je řazen mezi rozvíjející větné členy (společně s přívlastkem, příslovečným určením a doplňkem). To znamená, že blíže rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek.

Předmět zpravidla vyjadřuje:

  • osobu, zvíře nebo věc, které děj zasahuje (někomu se něco děje); např. Podej mi tužku.)
  • osobu, zvíře nebo věc, kterých se sdělení týká; např. podobný sestře

Jak předmět poznáme?

Předmět vždy poznáme bezpečně tak, že se správně zeptáme. Na předmět se vždy ptáme všemi pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (v 1. pádě se vždy vyskytuje pouze podmět).

Podej mi tužku.

  • Otázka: Podej komu?, čemu? (3. pád)
  • Odpověď: mi

Podej mi tužku.

  • Otázka: Podej mi koho? Co? (4. pád)
  • Odpověď: tužku

Předmět není vázán na jeden konkrétní slovní druh, takže není možné tento větný člen automaticky určit, aniž bychom se zeptali pádovou otázkou.

Předmět může být vyjádřen následujícími slovními druhy:

  • podstatným jménem (hodit oštěpem, podělit se o koláč, poděkovat sousedovi),
  • zájmenem (vrať mi to, dej to na místo, poslouchej nás),
  • infinitivem (naučili se hospodařit, uměl už mluvit).

Přívlastek je další z rozvíjejících větných členů, se kterými se ve škole (ale i životě) setkáte. V tomto článku se pokusíme shrnout základní informace o přívlastku.

Co je přívlastek?

Přívlastek (latinsky atribut) patří mezi rozvíjející větné členy (společně s předmětem, příslovečným určením a doplňkem). Znamená to tedy, že dále rozvíjí základní větné členy: podmět a přísudek.

Přívlastek zpravidla: blíže určuje, omezuje nebo zpřesňuje význam podstatného jména; např. teplá voda, v tomto utkání, dlouhá procházka, nejjižnější místo.)

Jak přívlastek poznáme?

Stejně jako u dalších větných členů, i zde je nutné se umět správně zeptat. Na přívlastek se vždycky ptáme otázkou: Jaký? (případně: Který? Čí?)

horké maliny

  • Otázka: Jaké maliny?
  • Odpověď: Horké.

Dále přívlastek poznáme tak, že vždy rozvíjí pouze podstatné jméno. Pokud je rozvíjeno podstatné jméno, s největší pravděpodobností bude rozvíjeno právě přívlastkem. Přívlastek může být vyjádřen různými slovními druhy a nelze si jej spojovat pouze s jedním. Přívlastek bývá vyjádřen:

  • Podstatným jménem (lov ryb, krása zimy).
  • Přídavným jménem (zimní krása, horké maliny, obětavý Petr, dětská četba).
  • Zájmenem (moje tričko, naše kuchyně).
  • Číslovkou (dva žáci, osmé poschodí).
  • Infinitivem (touha zvítězit, moc rozhodovat).

Přívlastek shodný a neshodný

Podle dalších kritérií může rozlišit dva druhy přívlastků: přívlastek shodný a neshodný.

a) Přívlastek shodný

Přívlastek, který se s podstatným jménem shoduje v rodě, čísle a pádě.

nová učebnice: nová - rod ženský, pád 1., číslo jednotné / učebnice - rod ženský, pád 1., číslo jednotné

  • Bývá vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.
  • Zpravidla stojí PŘED podstatným jménem, které rozvíjí.
  • Např.: nová učebnice, náš dům, první zákazník.

b) Přívlastek neshodný

Přívlastek, který se neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle, pádě.

lov ryb: lov - rod mužský neživotný, pád 1., číslo jednotné / ryb - rod ženský, pád 2., číslo množné

    Bývá vyjádřen nejčastěji podstatným jménem (hlavně ve 2. pádě).
    Zpravidla stojí ZA podstatným jménem, které rozvíjí.
    Např.: přítel z Ostravy, cesta lesem, dar lásky.

Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející

Stejně jako ostatní větné členy, i přívlastek může být holý, rozvitý či několikanásobný. U přívlastku je navíc nutné rozlišovat, zda se jedná o přívlastek několikanásobný nebo postupně rozvíjející. Tento rozdíl hraje roli nejen při správném rozboru věty a určování větných členů, ale i při psaní čárek.

a) Přívlastek několikanásobný

Označuje několik spojených přívlastků, které jsou si významově blízké.

  • Nejčastěji přídavná jména.
  • Pořadí členů je možné libovolně měnit.
  • Jsou odděleny čárkou nebo spojkou souřadicí (např. spojka a).

např.: vysoké a nízké domy (členy lze zaměnit, aniž by se pozměnil význam: nízké a vysoké domy); modré, zelené a červené pastelky

b) Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek je rozvíjen postupně: konkrétní podstatné jméno je nejprve rozvíjeno jedním přívlastkem, celé toto spojení je poté rozvito přívlastkem dalším.

  • Přídavné jméno, zájmeno, číslovka.
  • Pořadí členů není možné libovolně měnit, pořadí má nějaký význam
  • Neoddělují se čárkou.

např.: nejznámější současný zpěvák, levná letecká doprava, chráněná krajinná oblast