Stát Než vznikl první stát, uplynulo hodně času. Původní lidská společnost žila bez potřeby budovat stát či státy. Z dějepisu víme, že základní společenskou jednotkou byl rod, který tvořili pokrevně příbuzní. Vzhledem k tomu, že jedinec mohl jen velmi obtížně zabezpečit svou obživu, musel žít v rodové společnosti. Nutností byla společná práce a její postupná dělba. Členové rodové společnosti se řídili nepsanými pravidly a ta se přenášela z generace na generaci. Tento systém pravidel nazýváme zvykové právo. Postupem času se rody začaly sdružovat v kmeny. V čele stál kmenový náčelník. A tak začalo docházet ke společenské a majetkové nerovnosti. 

V 7. století byl na našem území vytvořen Sámův kmenový svaz, který vznikl jako obrana Slovanů před nájezdy Avarů a Franků. Prvním státním útvarem na našem území byla Velkomoravská říše, bylo to v 9. století. O století později můžeme mluvit o počátcích vzniku českého státu. V roce 1212 získává český kníže dědičně královský titul. V roce1526 se České království stalo součástí habsburské monarchie a v roce 1867 vzniká Rakousko-uherská monarchie, která se v roce 1918 po první světové válce rozpadla. 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika. V letech 1939-1945 v době druhé světové války na našem území existoval Protektorát Čechy a Morava. Po druhé světové válce se Československo dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu. Koncem osmdesátých let minulého století se rozpadá blok socialistických států. Změny u nás odstartovala sametová revoluce. Sametová revoluce označuje období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedlo k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěla narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. 1. ledna 1993 vzniká Česká republika. 

Prvotní tvoření států - Vznik států byl zajisté ovlivněn mnoha různými faktory, ale první státy vznikaly zcela jistě poté, co se do té doby kočující kmeny trvale usadily, ohraničily obsazené území a střežily si ho. Usedlý způsob života se spojil se zemědělskou výrobou a dává vznik řemeslu. Upevňovala se moc bohatých podporovaná náboženstvím, vojskem a soudními pravidly. Vydělila se vrstva privilegovaných, o které se nová organizace lidské společnosti začala opírat - kněží, vojenští náčelníci, panovník. Druhotné tvoření států Dochází k němu i v dnešní době vlivem rozmanitých příčin. Příkladem pokojného vzniku dvou států je např. vznik našeho státu, kdy 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa. Zcela jiný způsob vzniku států jsme mohli sledovat na Balkánském poloostrově na konci 20. století. Dnes definujeme stát takto: Stát je politickou formou organizace lidské společnosti na určitém území. Je nadřazený občanům a obyvatelům. Svou státní moc používá k zabezpečení nezávislosti, samostatnosti. 

Bez ohledu na způsob vzniku musí stát splňovat určité principy a znaky: 1. státní aparát (státní moc) 2. ohraničené území 3. obyvatelstvo obývající státní území (občané) 4. subjekt práva 5. ozbrojená moc

Typy států

Typy států 

Podle organizace státní moci a způsobů jejího uplatnění rozlišujeme jednotlivé formy státu. 

• • demokracie - státní moc je vykonávána za účasti občanů, uskutečňuje se buď přímou účastí lidu, nebo prostřednictvím volených zástupců 
• • diktatura - účast občanů na správě a řízení je značně omezena či dokonce znemožněna, jedná se o neomezenou vládu jednotlivce či skupiny; totalitní diktatura je vládou jedné strany 
• • teokracie - státní moc vykonává vládce, který je chápán či pojímán jako vykonavatel boží vůle 
• • monarchie - doživotní vláda jednoho panovníka (včetně různých stupňů omezení jeho vlády) 
• • republika - státní moc se odvíjí od občanů, je to forma vlády s orgány státní moci volenými na určité období, státní moc je v rukou parlamentu, vlády a prezidenta, soudů 

Podle výkonu státní moci: 

• • centralizovaný - řízení z jednoho centra 
• • decentralizovaný - značná část státní moci je přenechána samosprávným územním celkům Podle struktury dělíme státy: 
• • unitární - stát s jedním řídicím centrem (dnešní ČR) 
• • federace - pevný svazek států, celek vystupuje jednotně (náš stát do 1. 1. 1993) 
• • konfederace - volný svazek států, každý stát zůstává svrchovaným státem; dnes znaky konfederace vykazuje nejvíce Evropská unie 

Státní občanství 

Státní občanství je plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu. V demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany státu a garantuje komplex vzájemných práv a povinností mezi státem a občanem. Jinak řečeno - člověk je občanem určitého státu, je podřízen jeho mocenským orgánům, je státem kontrolován. Hovoříme o politickém a legálním systému kontroly. Jde o systém, kterému jsme povinni platit daně, který nás nutí dodržovat právní normy a může jejich porušení trestat i odnětím svobody. Všechny tyto občanské povinnosti jsou totiž vyváženy občanskými právy, jejichž naplnění by občan sám nebyl schopen zabezpečit (zdravotní péče, sociální péče, bezpečnost, vzdělání, soudnictví, státní finance). Právní stát Vznik práva je spojen s nepsanými pravidly, tzv. zvykovým právem, které bylo uplatňováno v rodové společnosti. Se vznikem státu souvisí i vznik práva v podobě písemných předpisů - zákonů. Dnešní moderní demokratický stát je podmíněn existencí právního řádu. V právním státě platí, že vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva. Právní řád stanoví i pravidla chování státních orgánů, aby jejich moc nemohla být zneužita proti občanům. Podle ideje právního státu slouží stát občanovi nikoli naopak. Nejvyšším zákonem ve státě je ústava. Suverenitu občana zajišťuje kodex lidských a občanských práv. Zárukou fungování právního státu jsou nezávislé soudy.

Pokračování videí o symbolech Čr - zde

Testík - formy státu - https://www.skolasnadhledem.cz/game/5086